Průzkum

Qiido, nadační fond ve spolupráci s komunikační agenturou Donath Business & Media a výzkumnou agenturou ppm factum research realizovaly v červnu 2016 průzkum, do kterého se zapojilo 785 ředitelů základních škol z celé ČR.

V souladu s nejčastěji poskytovanou formou podpory, kterou je obohacování a prohlubování učiva, školy nejčastěji postrádají obohacující didaktické materiály (62 %) a konkrétní ukázky a nápady pro výuku (45 %). 41 % škol by uvítalo menší počet žáků ve třídách. 

I přesto, že pedagogická identifikace je druhá nejčastější realizovaná forma podpory MiND na škole, přesto by dle 45 % ředitelů práci usnadnila právě zkušenost s odbornou identifikací, tzn. aby učitelé uměli fundovaně a spolehlivě všechny MiND rozpoznat. 

Třetině škol by práci s mimořádně intelektově nadanými žáky usnadnilo rozšiřující vzdělávání pedagogů (35 %). Většina ředitelů, kteří takto odpověděli, si přitom myslí, že učitelé by se měli dále vzdělávat především v metodách a formách výuky (88 %). Druhou nejpotřebnější oblastí vzdělávání pedagogů je způsob komunikace s těmito žáky (60 %). Téměř třetina škol by pak využila osobnostní rozvoj učitelů (32 %).

Na základě dotazu Qiido, nadační fondu provedla výzkumná agentura ppm factum research v lednu 2015 tzv. Omnibus, tj. výzkumné šetření na reprezentativním vzorku populace ČR. Jeho cílem bylo zjistit postoje společnosti k „mimořádnému intelektovému nadání“.